Králové před-islámské Persie
HACHÁMANIŠOVCI - vládci Persidy
Hachámaniš 685 - 675 př. n. l.
Čišpiš 675 - 640
Arijáramna 640 - 590?
Kúrúš I. 640 - 600
Kambudžija 600 - 559
Aršáma I. 590 - 559
HACHÁMANIŠOVCI - velkokrálové Persie
Kúrúš II. Veliký 559 - 530
Kambudžija II. 530 - 522
Bardija 522
Dárajavauš I. 522/1 - 486
Chšajáršá I. 486 - 465
Artachšaçá I. 465 - 424
Chšajáršá II. 424 - 423
Sogdyána 423
Dárajavauš II. 423 - 404
Artachšaçá II. 404 - 359
Artachšaçá III. 359 - 338
Aršáma II. 338 - 336
Dárajavauš III. 336 - 330
Samozvanec
Artachšaçá IV. Béssos 330 - 329
MAKEDONSKO-ŘECKÁ ČI HELÉNISTICKÁ OKUPACE
Argeovci
Alexandr III. Prokletý 331 - 323
Filip III. 323 - 317 (jen formálně)
Alexandr IV. Aigos 317 - 312 (jen formálně)
Seleukovci
Seleukos I. Vítěz 312 - 281
Antiochos I. Spasitel 281 - 261
Antiochos II. Bůh 261 - 246
Seleukos II. Vousáč 246 - 225
Seleukos III. 225 - 223
Antiochos III. 223 - 187
Seleukos IV. 187 - 175
Dynastie Seleukovců vládla na dále na západě zejména Sýrii do roku 64 př. n. l., ovšem další panovníci od roku 175 př. n. l. už neměli vliv na území Íránu (Persie).
ARŠAKOVCI
Aršak I. 250 - 217
Aršak II. 217 - 191
Frijapát 191 - 176
Frahát I. 176 - 171
Mithradát I. 171 - 139/8
Frahát II. 139/8 - 128
Ardaván I. 128 - 124/3
Mithradát II. 124/3 - 88/7
Godarz I. 91/90 - 81/80
Voród I. 81/80 - 78/7
Santrúk 78/7 - 71/70
Frahát III. 71/70 - 58/7
Mithradát III. 58/7 - 56/5
Voród II. 58/7 - 38
Pakór I. 38
Frahát IV. 38 - 2
Frahátak 2 př. n. l. - 4 n. l.
Voród III. 4 - 6/7
Vahunám I. 7/8 - 10/11
Ardaván II. 10/11 - 38
Vartán 38/9 - 45
Godarz II. 43/4 -51
Vahunám II. 51
Valagaš I. 51 - 77/8
Valagaš II. 77/8 - 89/90 (uzurpátor)
Pakór II. 77/8 - 114/5
Ardaván III. 79/80 - 80/81 (uzurpátor)
Chosrau 108 - 128/9
Valagaš III. 111/2 - 147/8
Mithradát IV. 129 - 140 (uzurpátor)
Valagaš IV. 147/8 - 191/2
Valagaš V. 191/2 - 207/8
Valagaš VI. 207/8 - 227/8
Ardaván IV. 213 - 224
SASÁNOVCI
Artachšér I. 224 - 240/1
Šáhpuhr I. 240/1 - 271/2
Óhrmazd I. 271/2 - 273
Varhrán I. 273 - 276
Varhrán II. 276 - 293
Varhrán III. 293
Narsé 293 - 302
Óhrmazd II. 302 - 309
Ádhar Narsé 309
Šáhpuhr II. 309 - 379
Artachšér II. 379 - 383
Šáhpuhr III. 383 - 388
Varhrán IV. 388 - 399
Jazdkart I. 399 - 421
Varhrán V. "Osel" 421 - 439
Jazdkart II. 439 - 457
Óhrmazd III. 457 - 459
Pírúz I. 459 - 484
Valachš 484 - 488
Kavád I. 488 - 496
Džámásp 496 - 499
Kavád I. 499 - 531
Chosrau I. "S nesmrtelnou duší" 531 - 579
Óhrmazd IV. 579 - 590
Chosrau II. "Vítěz" 590
Varhrán VI. Dřevěný 590 - 591
Chosrau II. "Vítěz" 591 - 628
Kavád II. 628
Artachšér III. 628 - 630
Šahrvaráz 630 (uzurpátor, nepatřil k dynastii)
Púránducht 630 - 631 (královna)
Chosrau III. 630 (vláda jen v části říše)
Ázarmígducht 631 (královna)
Óhrmazd V. 631 - 632 (vláda jen v části říše)
Chosrau IV. ??? - ??? (vláda jen v části říše)
Pírúz II. ??? - ??? (vláda jen v části říše)
Furruchzád Chosrau ??? - ??? (vláda jen v části říše)
Jazdkart III. 633 - 651
Poté přichází moc Arabů spolu s Islámem. Později střídání vlády vlastních a cizích rodů s občasným rozpadem centrálního státu. Ovšem od pádu Sasánovské říše zarathuštranství je nahrazováno postupně stále více Islámem v jeho ší'itské podobě. Jistou míru ochrany a úlevy od nadvlády Islámu měli íránští Pársové (zarathuštrané) v době sekulárního režimu dynastie Pahlaví v letech 1925 až 1979. Od roku 1979 je v Íránu republika v uzovkách s "demokracií", která je ovšem plně ve sto procentech moderovaná, ovládáná a omezovaná tuhou teokratickou diktaturou v čele muslimskými ší'itskými ajjatolláhy jako náboženskými vůdci.
Z leva do prava: první šáh dynastie Pahlaví - Rezá Šáh Pahlaví; druhý šáh Muhammad Rezá Pahlaví a jeho třetí manželka (přestože byl šáh muslim, měl současně vždy jen jednu manželku) a jejich syn korunní princ Kýros Rezá Pahlaví, který je výraznou osobností opozice proti Íránskému islámistickému režimu.